Baroni Sedlnitz
ZÁMEK BÍLOVEC. Scénky v časech 14 hod a 16 hod Scénické představení s ukázkou odívání. Na zámku Bílovec se odehrál něžný návrat lásky po letech odloučení. Baronka Marie Anna Sedlnitzká právě přepočítává zámecké účty, zatímco se švagrovou při víně vzpomíná na ztracené časy. Do poklidného dopoledne však vtrhne radostná zpráva – baron se vrací z daleké cesty, kde sloužil samotnému císaři Josefu II. Nastává lehký zmatek, jak se co nejrychleji proměnit z domácí paní v důstojnou manželku – župan mizí, šaty se střídají, paruka se usazuje. A v srdci baronky se mísí napětí, radost a dávné city. Shledání dvou srdcí po letech je plné něhy i očekávání. Baron líbá ruku své ženy, dojatě jí podává vějíř vyřezávaný z daleké Číny a šeptá, že myslel jen na ni. Dary přibývají, sladkosti voní… až do chvíle, kdy baron slavnostně odhalí svůj „hlavní dar“ – loveckou trofej, hlavu vznešeného kozorožce, určenou přímo do ložnice. Baronka se usměje, jak se od šlechtičny čeká, a tiše doufá, že místo nad manželské lože najde ten udatný tvor domov někde… méně na očích. A tak diváci na chvíli nahlédli do světa aristokracie, kde se velké city často schovávají za vějíř – a někdy i za rohy. ilustrační […]
Toaleta baronky Sedlnitzké
ZÁMEK BÍLOVEC. Představte si vzrušující pohled na jedinečnou scénku: Oblékání baronky Marie Sedlnitzké! Vzácný moment napětí naplňuje vzduch když tajemný cizinec vjíždí na Zámek Bílovec a cosi pečlivě skrývá pod svou paží. Šepot o jeho příchodu se rozlézá jako letní vítr a každý se nemůže dočkat odhalení tohoto možného významného hosta. Tajemný cizinec vstupuje a cosi pečlivě skrývá pod svou paží. Jeho kroky ozývají se šelestem tajemství. Co se skrývá za tou záhadnou návštěvou? Otázky se množí, zatímco vzrušení a očekávání napínají vzduch jako luk před výstřelem. Baronce Sedlnitzké se vzrušením rozbuší srdce, když před sebou uvidí nečekaného hosta: samotného císaře Josefa II. Její pohled se zastaví na jeho tváři, zatímco on ji za paži zvedá a ujištuje, že ona se klanět nemusí. S překvapením zírá baronka na malé kolečko, které jí císař podává. V tomto neočekávaném gestu se snoubí dvojí svět – aristokracie a venkovská prostota – vytvářejíc zajímavou a humornou scénu. Po slovech chvály, aby se císař náhodou necítil znepokojen, je odměněn sklenkou lahodného vína z barončiných nejlepších sklepů, jako vzácný důkaz jejich uznání a přátelství. Ve vzácném spojení štěstí a uspokojení se všichni přítomní herci sklání, jako závěrečný akt jejich společného dobrodružství a poděkování za potlesk. Vzpomeňte […]